Zámek Kratochvíle
Slovo kratochvíle evokovalo ve staré češtině příjemně strávený čas zábavy, bezstarostnosti a odpočinku. Nebylo tedy divu, že když Vilém z Rožmberka žádal v roce 1581 císaře Rudolfa II. o udělení oficiálního statusu tvrze (menšího panského sídla) pro svůj nový lovecký zámek s rozsáhlou oborou u města Netolic, rozhodl se jej nazvat Kratochvílí. Vilém svůj lovecký zámek založil po vzoru italských a německých knížat nedaleko svého hlavního rezidenčního sídla v Českém Krumlově. Měl sloužit jemu a jeho hostům k rozptýlení z lovu, k zábavě a odpočinku po náročných politických jednáních u císařského dvora v Praze a na zahraničních diplomatických cestách. Situování zámku do mírně kopcovité lesní krajiny s otevřenými loukami a četnými rybníky nedaleko Netolic souviselo jednak s kvalitou tamních loveckých revírů, využívaných Rožmberky pro hony a štvanice již drahnou dobu, a také se záměrem rožmberského regenta Jakuba Krčína
z Jelčan, který tuto myšlenku vnukl svému pánovi.