Samaritánka
Hluboká trpěla častými povodněmi. S každým zvednutím vltavské hladiny se studně naplnily kalnou vodou, která zapříčinila šíření chorob. Brzy ale přišli lidé na to, že jediný pramen široko daleko zůstává vždy neporušen. Prameni, jenž vyvěral ze svahu za Hamrem, se začalo říkat Dobrá voda. Později se rozmohlo tvrzení, že kdo pil ze Samaritánky, uzdravil se.